Řada lidí sice nějaké potíže po očkování cítí, ale nemá potřebu je sdělovat lékaři nebo je vyplňovat do systému SÚKL. Tito lidé si myslí, že hlášení obtíží stejně ničemu nepomůže. Důležité to je, bez nahlášení nezjistíme reálné dopady používání preparátu. U většiny preparátů se nám časem lépe a lépe profiluje skupina pacientů, u kterých je podání konkrétního léku vhodné. Naučíme se lépe s lékem či vakcínou zacházet. Zjistí se, na které situace si po nasazení daného léku máme dát pozor. Tak tomu bylo například u svalových obtíží u podávaní statinů, tedy léků na snížení cholesterolu. listě výborné léky, které jako cévní neurolog denně ve své ambulanci indikuji a nedám na ně dopustit. Ale musím vědět komu je indikuji, kdy a jak. Pokud má pacient sice ideální hladinu cholesterolu, ale tak slabé nohy, že nechodí, asi to není v pořádku.
Nahlášené potíže SÚKL předává hlášení v rámci EU centrálně dále Evropské lékové agentuře (EMA). Dochází k porovnání počtu hlášených obtíží v běžné a ve vakcinované populaci a na základě těchto statistických charakteristik se potom upravují nežádoucí účinky v SPC (Summaries of Product Characteristics - soupis vlastností a podmínky použití léčiva, pozn. red.) Je to předpokladem pro vymezení správné skupiny pacientů, u kterých je daný léčebný postup, například vakcinace, vhodný. Tak, aby medicína pomáhala a neškodila, což je základní motto každého lékaře. Současnou medicínskou diskuzi o očkování vidím jako diskuzi opačných stran téhož proudu, který podporuje vakcinaci. Jedna strana, vzhledem k momentální krizové situaci, zohledňuje více medicínu velkých čísel a tlačí k masivní vakcinaci bez ohledu na individuální rizika. Druhá strana upozorňuje na nutnost individuálního sofistikovaného přístupu, který má na paměti individuální poměr rizik a výhod podání konkrétní vakcíny u každého daného pacienta.
Zdroj: zivotvcesku.cz