Životní zlom pro něj znamenalo období Pražského jara, kdy se vystupňoval jeho zájem o politické dění. Nějaký čas pobyl na zájezdu v Sovětském svazu a přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. A poté přišel šok v podobě okupace Československa vojsky států Varšavské smlouvy. Na Filozofickou fakultu nastoupil v říjnu roku 1968. Tehdy se účastnil pouličních demonstrací a zapojil se do neúspěšné okupační stávky. V té době se rozhodl učinit věc, která by vyburcovala veřejnost k odporu. Navrhl například, aby studenti obsadili sídlo Československého rozhlasu, ale na jeho nápady nikdo nereagoval. Rozhodl se tedy pro zcela odlišnou formu protestu
V ranních hodinách dne 16. ledna 1969 sepsal čtyři listy nazvané Pochodeň č. 1, v nichž vysvětloval motivy svého činu. Odpoledne se na Václavském náměstí v Praze polil benzínem a zapálil. Ačkoliv utrpěl strašlivé popáleniny, v nemocnici se prý zajímal o ohlasy na svůj počin. Po třech dnech, 19. ledna 1969, zemřel na zápal plic v důsledku popálenin. Den poté se na Václavském náměstí shromáždily davy truchlících a 24. ledna byla na nádvoří Karolína, kam dorazilo více než 50 tisíc lidí, vystavena Palachova rakev. Jeho čin následovala řada mladých lidí, jejichž protesty ale vyvolaly jen tichou demonstraci na znamení solidarity.
Zdroj: extra.cz