Jak se žilo před sto lety? Jak lidé bydleli, jaké měli platy a kdo měl nárok na penzi?

Pro zajímavost, když v roce 1932 odcházel do důchodu ředitel Vítkovických železáren, jeho plat za předchozí rok byl po zdanění 1 395 900 korun. Ale musíme si uvědomit, že šlo o plat světového manažera světové firmy.

Takže rozdíly určitě byly, ale ani po dobu krize třicátých let u nás nebyli lidé, kteří by umírali hladem. Dostali žebračenky, pokud nebyli odborově organizovaní, tak dostali velmi málo, ale přivydělávali si příležitostnými pracemi, například asfaltovali silnici, stříhali plot nebo odnesli kufry zámožné paničce.

Jaké byly tehdy ceny?
Když vezmeme rok 1928, tak chleba o váze 1 400 g stál 4,50 korun, kilo másla 34 korun a kilo sádla 24 korun. Měsíční předplatné Národních listů s roznáškou po Praze vyšlo na 21 korun. Damaškový ubrus o velikosti 160 x 160 cm bylo možno koupit za 25 korun, povlečení na jedno lůžko za 145 korun. Nejnižší roční nájmy se pohybovaly kolem pětistovky, na druhou stranu vila v Bubenči o osmi pokojích s garáží se prodávala za dva miliony. Rychlíkem III. třídy bylo možno zajet z Prahy do Splitu a zpět za 655 korun.

Dodržovala se stanovená osmihodinová pracovní doba?

Zákon o osmihodinové pracovní době byl asi nejvíce porušovaným zákonem. Záleželo na kolektivních smlouvách i na oboru, ve kterém člověk pracoval. Moc se pracovní doba nedodržovala u živnostníka, ale někdy i sami dělníci měli zájem o přesčasovou práci, protože si chtěli vydělat. A v zemědělství dodržovat osmihodinovou pracovní dobu nešlo, tam se pracovalo za světla a podle počasí.

Měl každý zaměstnanec nárok na důchod?

Nárok na penzi měli zpočátku jen státní úředníci, středoškolští profesoři, učitelé a zaměstnanci firem, které měly s odbory uzavřeny kolektivní smlouvy. V období první republiky se penzijní systém vytvářel a modernizoval a postupně se nárok na penzi rozšiřoval i do dalších odvětví. Podle zákona o starobním a invalidním pojištění dělnictva z roku 1924 měl dělník po dvaceti letech zaměstnání nárok na měsíční starobní důchod ve výši 150 až 200 korun, starobní důchod státního úředníka se blížil jeho platu.

pokračujte na další straně

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho na sociálních sítích.