V dobách, kdy se zlato nekupovalo jen jako ozdoba, ale i jako praktická rezerva pro zdravotní účely, byl každý kousek šperku ceněný. V období socialismu byla touha po krásných věcech stejně silná jako dnes, ale možnosti, jak ji uspokojit, byly mnohem omezenější. Prodejny s názvem Klenoty, jejichž počet v Československu přesahoval tři stovky, byly jedním z mála míst, kde bylo možné si pořídit šperky a bižuterii. Výběr však byl omezený a často závislý na tom, co se právě podařilo dostat do prodeje.
Zlato nebylo jen symbolem luxusu, ale i praktickým materiálem, který se šetřil pro výrobu zubních korunek. Nebylo neobvyklé, že se zlato dědilo z generace na generaci a bylo pečlivě ukládáno pro případ potřeby. Koupě snubního prstenu nebyla věcí jednoduchou – vyžadovala potvrzení o záměru uzavření manželství, aby bylo zajištěno, že drahý kov neskončí v nesprávných rukou. Výroba bižuterie byla v Československu silným průmyslovým odvětvím, které přinášelo zemi devizy a zároveň ji prezentovalo v zahraničí. Kovové bižuterní kousky, oblíbené pro svou cenovou dostupnost a krásu, byly na vrcholu popularity v 70. letech. Avšak, i když domácí trh s bižuterií kvetl, zlatnické obchody nabízely zlato často jen v nízkých karátech, jako bylo šestikarátové zlato, které dnes už na trhu nenajdeme.
Podnik Klenoty, který měl na starosti prodej šperků, nabízel kromě tradičních šperků i výrobky orientálního původu, hodiny, hodinky, starožitnosti a dokonce i zboží z druhé ruky či poškozené zboží, které nemohlo být vyvezeno. V prodejnách Klenotů se dokonce prodávaly i předměty zabavené emigrantům, což představovalo pro šmelináře velké lákadlo. Hodinky, jako významný doplněk, byly spojeny s významnými životními událostmi a měly velký sentimentální význam.Výroba hodinek Prim v Novém Městě nad Metují, zahájená v roce 1952, se stala synonymem pro kvalitu a spolehlivost. Ačkoliv byly na začátku výroby luxusním zbožím, postupně se staly běžnou součástí života mnoha Čechoslováků.
pokračujte na další straně