Je to opravdu zarážející a hlavně nechutný příběh. 5. srpna 1998, což je velmi důležitý letopočet, byla ve věku sedmdesáti let zatčena Marie Noe, protože během dvaceti let postupně zavraždila svých osm dětí a všechno jí to vlastně prošlo.
Žena totiž svoje děti zabíjela mezi lety 1949 a 1968 a zatčena byla až v roce 1998. V klidu tak prožila celý život, protože v době zatčení jí bylo už sedmdesát let.
Jak je ale možné, že se na vraždy osmi dětí přišlo až s tak obrovským zpožděním? Noe vraždila chytře. Všechny děti porodila zdravé, ty ale za nějaký čas doma náhle zemřely. Žádné se nedožilo věku čtrnácti měsíců.
Protože se vraždy odehrávaly v době, kdy věda ještě nebyla na tak rozvinuté úrovni jako dnes, lékaři si tehdy prostě mysleli, že děti umíraly na syndrom náhlého úmrtí kojenců. Navíc Noe s manželem měly ještě další dvě děti, které skutečně zemřely přirozenou smrtí. Jedno se už mrtvé narodilo a druhé zemřelo po porodu ještě v nemocnici. Takže to zkrátka všechno vypadalo jako krutý osud jedné obyčejné rodiny s tím, že všechna úmrtí jsou přirozená.
Pokračování na další straně.