Nemohli jsme se dočkat, až si po snídani půjdeme hrát ven a domů jsme šli až večer. co jsme udělali? Hráli jsme míč, hráli na schovávanou, chytali, sbírali květiny, pozorovali ptáčky, honili králíky. Když jsme dostali hlad, zaběhli jsme dovnitř pro krajíc mastného chleba, který jsme s radostí snědli špinavýma rukama. Ano, děti moje, pro mastný chleba jsme si nevybírali jako dřív. Tehdy nebyly hamburgery, párky v rohlíku atd.
Nepsali jsme sousedovi, pokud jsme si s ním chtěli hrát, stáli jsme na plotě a křičeli na něj. Nezáleželo ani na oblečení, které jsme měli na sobě, k večeru jsme byli stejně všichni špinaví.
Náš nový telefon jsme neblikali, ani jsme nevěděli, že jednou budeme mít mobil. Pokud jsme dostali nový míč, auto nebo panenku, měli jsme z toho radost a už jsme si je vzali na hraní s ostatními dětmi.
Když byl čas na večeři, jedli jsme mléčný pudink nebo cokoli, co bylo na stole. Ne na všechno jsme řekli ne.
Ovocné stromy byly plné nejrůznějších dobrot a my jsme odtud sbírali jablka, třešně, hrušky a broskve, když jsme je měli. To byl náš dezert. Honili jsme slepice a dobře jsme se smáli, když za námi přišel naštvaný kohout.
Bylo to dětství, máme na co vzpomínat. Až budete mít děti, co jim řeknete? Jak dobře se vám hrálo s ostatními na notebooku?