– Miluji Michaela víc než život, ale nepomůžu mu jen láskou – říká Albina Baziak.
Michal se narodil s mnoha velmi vážnými chorobami. Od začátku vyžadoval 24/7 péči. Starali se o něj prastaří rodiče jako pěstounská rodina.
– Lékaři řekli, že zemře. A přece žije, vidím, že se díky rehabilitaci zlepšuje – říká Albina Baziak, Michaelova prababka.
Chlapec je 14 let. Má spastickou tetraparézu, refrakterní epilepsii, mikrocefalii a vnitřní hydrocefalus. Nedokáže se sám pohybovat, nemluví, téměř nevidí.
Michael má nemocné srdce, nechodí, a lékaři neslibují, že bude chodit nebo mluvit. Ale podle medicíny neměl vůbec žádnou šanci přežít. Díky Bohu bude mít brzy 14 let. Je obtížné dokázat lidem, že rehabilitace dělá zázraky . Ale vidím pokrok, protože dříve kvůli postižení mozku nic neviděl a nyní nastalo zlepšení.
,,Při posledním vyšetření, když mu oční lékař ukázal šachovnici, upřel na ni zrak. Je to neuvěřitelné,” říká prababička.
– Když slyším takovou zprávu, dostanu sílu, vůli žít, do dalšího boje. Mé srdce roste, když se Michael usměje na fyzioterapeuta. Přijde fyzioterapeut a říká: „Ahoj Michaeli, opět tě potrápím. Pojďme do práce”. A nejprve má smutnou tvář a pak se usmívá. Víš kolik síly mi to dává? Jeho úsměv… – Albina Baziaková je dojatá.
pokračujte na další straně