Lékaři tedy nabyly toho úsudku, že bude lepší, když se rodiče se svým chlapcem rozloučí, protože mu nedávali šanci na to, že by se z umělého spánku probudil. Rodiče však tyto řeči neposlouchali, chlapce si vzal domů a tam o něj pečovali. Vědomí se začalo po několika letech, tělo však stále spalo. Martin ale celou dobu věděl, co se kolem něj děje. Byl uvězněn ve svém těle. Vše slyšel, ale nemohl reagovat, nemohl se hýbat.
Naučil se komunikovat s okolím škubáním svalů a během spánku řešil matematické úlohy. Nakonec uběhlo 12 dlouhých let a Martin se dokázal probudit! Tento příběh má však lepší konec, než jste si představovali! Rok po probuzení začal studovat vysokou školu a dokonce získal diplom. Následně vydal i knihu o svém příběhu, kde popisuje, jaké to je být v komatu. Dnes žije šťastný a poměrně úspěšný život.
ZDROJ: .ifunny.eu