„Zavolala moje jméno,“ řekl Derrick poté.
„Takže jsem ji tam nenechal jen tak sedět.“ Nemohl jsem nechat svou neteř zemřít,“ pokračoval.
Derrick vyběhl po schodech přes plameny do druhého patra.
„Cítil jsem, že mě pálí. Popadl jsem ji, svlékl jsem si košili a omotal jsem jí ji kolem obličeje, aby nevdechovala kouř. A pak jsem ji vynesl, jak nejrychleji jsem mohl,“ říká Derrick.
Derrick utrpěl popáleniny druhého a třetího stupně na obličeji, zádech a obou pažích. Jak jemu, tak všem třem dětem se dnes daří dobře.
Derrick byl později oslavován jako skutečný hrdina. Sám ale říká, že není žádný hrdina a že by udělal úplně to samé znovu.
„Nemůžu říct, že jsem hrdina.“ Za svou neteř a synovce musím jen říct, že jsem neměl v úmyslu je nechat zemřít,“ říká.